Na Googlu najdeme všechno a zbytek si pamatuje mobil. A tak už podle výzkumu z Harvardu ani neznáme telefonní čísla a data narozenin našich blízkých.
Společenský život vedeme na obrazovce. Co to dělá s naším myšlením?
Používání vyhledávače zvyšuje aktivitu v těch částech mozku, které jsou odpovědné za rozhodovací procesy, komplexní logické myšlení a vidění.
A čím víc googlujeme,tím silněji na tuto činnost náš mozek reaguje.
Internet je pro mozek něco jako all-you-can-eat jídelna a vyhledávače jsou jeho jídelním lístkem.
Dávají nám přesně to, co chceme, a proto je tak těžké přestat se cpát.
Stáváme se jednotkami na zpracování signálu, které místo myšlení nasávají vykloubené kousky informací do krátkodobé paměti.
Snižuje se naše schopnost koncentrace, což mimovolně vede k takto roztroušenému strojovému myšlení. A pak se stane, že v obchodě neprodají důchodci víno, když nemá občanku.
Trendem je systematické vyhledávání faktů a jejich papouškování namísto formulování našich vlastních jedinečných myšlenek.
Problém není v tom, že máme u nosu příliš mnoho informací, ale v tom, že naše nástroje pro jejich zpracování jsou stále v plenkách.
Technologie, kterých se pan Carr tolik bojí, vznikly právě proto, aby nám pomohly získat kontrolu nad přílivem dat a idejí.
Google ve skutečnosti nepředstavuje problém, ale začátek jeho řešení.
Psychiatr Garry Small odřízl skupinu teenagerů na pět dní od všech moderních udělátek.
Ta, donucena ke vzájemné interakci, vykazovala i po ukončení experimentu zvýšenou sociální a emoční inteligenci.
,,Dokazuje to, že jsme schopni donutit mozek, aby si na tyhle zapomenuté dovednosti zase vzpomněl. Nic není ztraceno na věky,´´ uzavírá.